Jak správně vybrat kotevní patku
Kotevní patky – fenomén tohoto desetiletí – přišly na trh jako výrazný pomocník při ukotvování nejrůznějších stavebních konstrukcí k podkladu. Nejčastěji se s jejich využitím setkáváme při kotvení dřevěných konstrukcí (trámů, kůlů a hranolů) do betonu či země. Umožňují velmi rychle a zároveň pevně a dlouhodobě spojit váš projekt se zemí. Pomocí kotevních patek také docílíte odsazení dřevěných prvků od podkladu a zamezíte tak vlhnutí konstrukce odspodu. Při stavbě pergoly, garážového stání, altánu či terasy se bez nich neobejdete a při dodržení základních pravidel Vám budou sloužit dlouhé roky. Na následujících řádcích najdete všechny důležité informace, které potřebujete znát, než se rozhodnete nakoupit.
Možnosti použití kotevní patka 100x100
- Zahradní přístřešky
- Pergoly
- Zastřešená parkovací stání
- Terasy
- Altány
- Prvky dětského hřiště
- Základy dřevostaveb
Druhy
Na trhu naleznete kotevní patky několika druhů a typů. Tento článek vám pomůže se v nich zorientovat a vybrat tu správnou právě pro váš projekt.
Kotevní patky dělíme podle:
- Způsobu uchycení k podkladu – do betonu, na již vytvrzený beton, do země
- Způsobu uchycení ke dřevu – tvar U, L a T, s prolisem, kotevní botky, desky apod.
- Možnosti nastavení výšky – pevné a výškově nastavitelné
- Povrchové úpravy – galvanické nebo žárové pozinkování a nerez
Uchycení kotevních patek k podkladu
Výběr kotevních patek musíme zvážit již při projektování stavby. Patky je možné do podkladu vložit již při jeho budování, nebo je lze ukotvit do již hotového podkladu. Podle toho zvolíme buď kotevní pilíře nebo patky do betonu. Samostatnou kategorií jsou patky určené do půdy.
Patky do betonu - kotevní patka 100x100
Patky do betonu se do podkladu vkládají již při jeho tvorbě, tzn. nejčastěji při betonování základové desky. Součástí takové patky je nejčastěji ocelový trn (roxor, betonářská tyč), který zalijete betonem. Přibližně ¾ délky roxoru přitom musí být zabetonované a zbylá ¼ bude viditelná nad podkladem. Pokud dbáte na estetiku, je možné tuto vyčnívající část zasypat kačírkem nebo štěrkem. Kotevní patku s trnem je samozřejmě možné použít i do již vytvořeného podkladu. Montáž je však náročnější, protože je třeba do betonu vyvrtat odpovídající otvor, do kterého následně za pomoci chemické kotvy (malty) ukotvíte trn kotvy. Toto řešení je časově i finančně náročnější a může vyžadovat speciální nářadí (vrtací/sekací kladivo, kartáček na čištění otvoru po vrtání, vytlačovací pistole na chemické kotvy aj.).
Výhody
- stabilní uchycení hluboko v betonu
- montáž do čerstvého betonu nevyžaduje žádné zvláštní nářadí a kotevní techniku
- montáž je možná do čerstvého i vytvrdnutého betonu
- zpravidla větší únosnost (vhodné pro těžší konstrukce)
Nevýhody:
- složitější a finančně náročnější montáž do již vytvrdnutého betonu
- vyžadují správné zhutnění betonu a postup betonáže
- nebezpečí, že se při nesprávné betonáži budou patky protáčet
Kotevní pilíře
Kotevní pilíře na rozdíl od patek do betonu použijete do již připraveného podkladu. Součástí kotevního pilíře je deska, kterou k podkladu přichytíte pomocí kotevního materiálu. V závislosti na zatížení pilíře použijete buď klasické hmoždinky a vruty (v případě nízkého zatížení), nebo ocelové svorníkové kotvy odpovídající vyššímu zatížení (například o průměru 10 mm). Kotevní pilíře mohou mít buď podobu samostatné patky, patky s trubkou navařenou na kotevní desku nebo botičky. Speciálním případem jsou také kotevní patky s deskou určené pro uchycení plotových sloupků a vzpěr na již vytvrdnutý beton.
Výhody
- lze montovat na již vytvrdnutý beton
- použití u předem neplánovaných konstrukcí
- snazší dorovnání výškových rozdílů
- mnoho typů a tvarů na trhu
Nevýhody
- vyžadují použití kotevní techniky – finanční náročnost podle zatížení pilířů
- do pevnějších betonů nutnost použití vrtacího/sekacího kladiva
- menší celková pevnost oproti patkám k zabetonování
Kotvení do země
Stavby nemusíme nutně kotvit pouze do betonu. Často stačí některé konstrukce upevnit pouze do země bez betonování. Toho docílíme pomocí zemních vrutů nebo kotvících hrotů. Těm se však věnujeme v samostatném článku.
Uchycení kotevních patek ke dřevu
Tak jako existuje několik způsobů uchycení patek k podkladu, existují i různá uchycení kotveného dřeva. Při uchycení dřeva je dobré, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu s vodorovnou částí kotevní patky. Docílíte tak výborné ochrany před půdní vlhkostí. Způsob uchycení dřevěné části volíme podle charakteru stavby a požadavků na estetiku.
Tvar U
Nejběžnějším tvarem vrchní části patky je tvar písmene „U". Taková kotevní patka je univerzální a nevyžaduje žádné specifické uchycení ani spojovací materiál. Speciálním případem „U" patky je patka s prolisem. Prolis zajistí odsazení dřeva od vodorovné plochy patky a prodlouží tak životnost dřeva.
Tvar L
Dalším používaným tvarem je tvar písmene „L". Po těchto patkách sáhneme, pokud potřebujeme ukotvit velmi rozměrné trámy či hranoly. Při správné montáži také dosáhnete vyššího estetického efektu - hranu patky můžete skrýt "dovnitř" konstrukce, aby nebyla viditelná.
Tvar T
Na trhu můžete narazit i na kotevní patku s vrchní částí ve tvaru písmene „T". Takovou patku použijeme, pokud máme vysoké nároky na estetiku. Patku „zasekáme" do trámu, takže zvenčí bude téměř neviditelná. Montáž těchto typů patek je samozřejmě daleko složitější kvůli nutnosti vydlabání žlabu do trámu.
Patka s deskou
Další možností, jak kotevní patku co nejvíce skrýt, je patka s deskou. Uchycení trámu probíhá zespodu pomocí vrutů skrz destičku.
Kotevní botka
Speciálním případem jsou kotevní „botky". Jsou určeny ke kotvení prvků konkrétních rozměrů a tvarů. Vhodné jsou například na plotové sloupky, vzpěry nebo trámky přesných rozměrů.
Nastavení výšky
Některé kotevní patky mají matici, pomocí které lze nastavit jejich výšku. To je ideální, pokud potřebujeme dorovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami, které vznikly například špatným postupem při betonáži nebo rovnání terénu. To je celkem běžný problém, který při montáži nastává. Patky jsou sice dražší než klasické bez matice, ale zaručují, že si pergolu v pohodě vyrovnáte tak, aby byla rovně.
Materiál, povrchová úprava
Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba záleží na zamýšleném využití. Ve většině případů bude stačit pozinkovaná patka, ale v náročnějším prostředí je lepší použít patku z nerezu. Pozinkované patky dělíme ještě na galvanicky a žárově pozinkované. Nenechte se v obchodě zmást - galvanicky pozinkované patky vypadají sice moc pěkně a "září", ale z dlouhodobého hlediska oceníte žárově zinkované patky. Nejsou sice tak pěkné, ale vydrží Vám mnohem déle! A pergolu přeci nestavíte jen na 2 roky :)
Žárové zinkování
Žárové zinkování je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí. Má velmi dlouhou životnost a vyznačuje se stejnoměrnou ochranou v ohybech i na hranách. Výborně odolává povětrnostním vlivům při zachování přijatelné ceny.
Galvanické zinkování
Galvanické zinkování probíhá jinou technologií než žárové. Povrch upravený galvanickým pozinkováním má menší odolnost vůči povětrnostním vlivům než po žárovém zinkování. Oproti tomu galvanicky pozinkovaný povrh lépe odolává mechanickému poškození (abraze, otěr) a vypadá lépe.
Nerez
Nerezové prvky, jak již název napovídá, jsou vyrobeny z nerezavějící oceli. Nerezovou ocel dělíme do několika tříd, podle několika norem. Na trhu běžně narazíte na nerezovou ocel A1 až A4, ale nejčastěji se setkáte s prvky typu A2 nebo A4. Nejodolnější nerez A4 (AISI 316) odolává korozi i kyselinám a je možné ji použít i tam, kde je v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou. Nejpoužívanější nerez A2 (AISI 304) lze použít bez jakýchkoli obav z koroze i ve venkovním prostředí. Nerezové patky jsou zpravidla velmi drahé, a proto se moc nepoužívají. Pro běžné použití rozhodně doporučujeme žárově zinkované kotevní patky. Pro většinu projektů naprosto dostačující.
Rady a tipy na závěr
Přestože jsou kotevní patky snadno dostupné, při stavbě větších a těžších konstrukcí doporučujeme jejich použití (hlavně s ohledem na nosnost) konzultovat s odborníkem. Neváhejte nás kontaktovat. U patek vyrobených v ČR se provádí i zátěžové zkoušky. Pro vyšší odolnost i lepší vzhled je možné spodní části dřevěných trámů opálit plamenem. Kvalitu a pevnost patek udává mimo jiné tloušťka plechu. V ideálním případě by tloušťka materiálu měla být alespoň 4 mm. Spojovací materiál, který zvolíte na upevnění dřeva do kotevní patky, by měl odpovídat celému projektu. Pokud například volíme nerezové patky, kombinujeme je nejlépe s nerezovými vruty. Závitové tyče, kterými lze dřevo do patky též ukotvit, musíme v místě řezu ošetřit před korozí například zinkovým sprejem. Další možností je použití vrutů. Vruty lze šroubovat i bez předvrtání, pokud by však vrut byl na kraji hranolu, je lepší otvor předvrtat, abychom zabránily odštípnutí nebo prasknutí dřeva.
Pro vyšší odolnost vůči vlhkosti (a hnilobě dřeva), doporučujeme dřevo ošetřit vhodným nátěrem nebo impregnací. Zároveň je vhodné použít patky s prolisem, kde nedochází ke kontaktu dřeva s vodorovnou plochou kotevní patky. Při betonování základů pro patky, lze pro usnadnění použít buď betonové ztracené bednění, nebo odpadní KGEM (KG) trubku. Betonování doporučujeme provádět do nezámrzné hloubky (80 cm a více), aby nedošlo k popraskání betonu. Beton je třeba dostatečně zhutnit a nechat vytvrdnout bez toho, abychom zabetonovanou patku mechanicky namáhali.
V případě jakýchkoli dotazů se na nás neváhejte obrátit. Rádi pomůžeme s výběrem patek pro Vaší pergolu, garážové stání nebo jiný projekt. Pokud plánujete větší projekt, stavíte pergoly nebo máte zájem odebrat větší množství, sestavíme Vám do 48 hodin zdarma nabídku na míru! Navštivte stránku KONTAKT :)
